Obsah

Lobzy neboli take Labes

Malebná vesnička Lobzy se nachází v nadmořské výšce 462m, z okolí Ošelína je nejníže položenou vsí. Leží v údolí jižne od Ošelína, kde protéká potůček jménem Šárka. Název značí "ves Lobzovy rodiny", zajimavostí může být že Labes jako taková znamená zkázu či pád. Toto se naštěstí netýká této malebné vesničky.

Vesnička Lobzy se nacházela na důležité zemské stezce, vedoucí od Prahy, Rokycan a Staré Plzně (dnešního Starého Plzence), která dále pokračovala k severu přes řeku Mži nad Planou, aby pak přešla pomyslnou hranici mezi Čechami a Německem kdesi u Chebu ve směru na německý Bamberg.

Kdy obec vznikla bohužel není doloženo, první písemná zmínka o obci je z roku 1115 kde byla o ní zmínka v kronikách Kladrubského klášteru. Vladislavem I., který kromě Lobzu přiřadil klášteru také část pohraničního hvozdu mezi řekami Mží a Mžicí (to je dnešní Úhlavkou) s jmenovitě určenými vesnicemi. V tomot dokumentu je  velmi důležitá věta, která říká v latině doslova:

 „… exceptis duodecim villis, que antiquitus fuerunt ibi constitute, scilicet: Lom, Benessewic, Lobzi, Plezomi, Malcouici, Maleulaz, Chekouici, Skuirino, Bonatici, Naztaremzedle, Dalemisle, Prostoborici.
 Do češtiny lze tento text přeložit přibližně takto: „… s výjimkou dvanácti vesnic, které tu byly vystavěny od starodávna, totiž: Lom, Benešovice, Lobzy, Plezom, Málkovice, Malovice, Čečkovice, Skviřín, Bonětice, Staré Sedlo, Darmyšl, Prostiboř“. Protože v tomto případě jde o první písemnou zmínku o Lobzých, je třeba odvozovat stáří vesnice od tohoto data, to je od roku 1115, i když je pravděpodobné, jak bylo již uvedeno, že existovala možná o dobrých dvacet či třicet let dříve. Od roku 1186 se obec stala majetkem Kladrubského klášteru. Kladrubští mniši zde měli malý dvorec či nápravu, kterou svěřovali drobným feudálům a to obvykle za strážní proti službu.
 

Již rokuCelkový pohled z roku 1940 1458 je uváděno, že se v obci nacházela tak zvaná kláštěrní náprava neboli dvorec. Jelikož Kladrubský klášter často bojoval o zlatou stezku s konšely z města Stříbra byla obec často zastavována, tak se také později dostala do rukou rodu Švamberků, kteří ji měli jako příslušenství hradu Švamberk.

Až v roce 1630 byla znovu vyplacena Kladrubským klášterem. Za zmínku stojí že od roku 1654 patřil k obci Lorenzův dvorec, který patřil Lorenzu Pflügelovi, jež mělo výsostné místo. Ještě je zde jedna zajimavost co se týče roku 1654 a to jest fakt doloženého svobodníka který byl přímý poddaný panovník.

Zajimavostí je, že Lobzy přibližně od roku 1680 do roku 1787 patřily pod kostel v Holostřevech, a až po letech 1787 přechází pod kostel v Ošelíně.

Od 1.1.1850 byla obec samosprávou, od roku 1960 byla obec osadou Ošelína, v roce 1980 Svojšína a od roku 1990 až dodnes Ošelína.